Roveři (dívky jsou nazývány rangers, i když někdo prosazuje i české "roverky") jsou dospívající kategorií skautské organizace. Jsou starší 17 let a sdružují se ve skupinách - kmenech. Kmeny pracují samostatně, buď při skautském oddíle či středisku.

Mimo své zájmové a speciální zaměření roveři pomáhají mladším v oddílové činnosti, při zařizování a údržbě kluboven, při budování táborů (ovšem jen do určité míry, nejdůležitější je zapojení samotných dětí do stavby). Zřizují putovní tábory (základny), o které pečují.

V tábornické a sportovní činnosti se zaměřují na náročnější formu - vodácké, pěší, lyžařské a cykloexpedice, zimní táboření, přechody pohoří, zahraniční expedice, výměnné tábory. Celkově roverská činnost rozvíjí oblasti sebepoznání, sebevýchovy a sebevzdělání. Heslem roverů je "Služba" - sobě a svému okolí. Roverům jsou během roku k dispozici také různé kurzy, zaměřené přímo na roverskou činnost. Jednou za dva roky se pořádá setkání roverů celé republiky.


Roverská symbolika

Grafickým symbolem roverů (oficiálním) jsou iniciály RS. Z těchto písmen byl utvořen kovaný znak roverů, který se nosí na klobouku. Barvou roverů je tmavě červená - odstín bobule hlohu - symbolizuje vyzrálý plod - "vyzrálého" Junáka. 

                                       

Heslo "Sloužím" je starobylého původu, objevuje se již v raném středověku.

Tři zlatá pštrosí (někdy též uváděná jako supí) pera s heslem umístěným na stuze  "Ich Dien" - německy "Sloužím", byla znamením anglických korunních princů.

Erbovní pověst vypráví , že toto znamení a heslo patřilo původně českému králi Janu Lucemburskému, který s ním statečně padl v bitvě u Kresčaku. František Palacký o tom píše ve svých Dějinách národa českého:

"Na znamení vítězství sňal král anglický z přilby krále Janovy tři supí péra s nápisem Ich Dien, i dal je svému synovi, černému princi, jenž přední čest toho dne byl sobě vysloužil. On postavil je do svého štítu, jejž užíval co princ Waleský."